Válka v Iráku, která probíhala v letech 2003 až 2011, byla vojenským konfliktem mezi Spojenými státy a jejich spojenci na jedné straně a Irákem na straně druhé. Válka byla vyvolána národní bezpečnostní politikou Spojených států a spojenců, kteří se obávali, že Irák hromadí zbraně hromadného ničení a představuje hrozbu pro stabilitu a bezpečnost v regionu Blízkého východu.
Válka v Iráku oficiálně začala 20. března 2003, kdy Spojené státy a Spojené království začaly bombardovat Bagdád. Vojenská kampaň pokračovala rychlým postupem k hlavnímu městu, které bylo dobyto 9. dubna 2003. Vojáci Spojených států a jejich spojenci se poté potýkali s povstáním v iráckých městech a regionech, což vedlo k několika rokům násilí a nestability v zemi.
Během války nebyly irácké zbraně hromadného ničení, které byly podle Spojených států a spojenců hlavním důvodem pro vojenskou intervenci, nikdy nalezeny. Irák se také ukázal být zranitelný vůči násilnému konfliktu mezi sunnity a šíity, což vedlo k eskalaci etnických a náboženských konfliktů.
Válka v Iráku měla také rozsáhlé důsledky pro Spojené státy a celou oblast Blízkého východu. Vojenská kampaň způsobila tisíce úmrtí a mnoho těžkých zranění na obou stranách konfliktu. Irák se stal nestabilním a nebezpečným pro své obyvatele, což vedlo k hromadnému exodu iráckých uprchlíků do sousedních zemí a dalších částí světa. Vojenská intervence také vedla k rozmachu teroristických organizací, jako je Al-Káida v Iráku, která se stala hlavní teroristickou hrozbou v zemi.
Válka v Iráku také měla vliv na vztahy mezi Spojenými státy a některými zeměmi v regionu. Vztahy se zhoršily s Íránem, který je šíitskou mocností a byl přirozeným spojencem Iráku po svržení sunnitského diktátora Saddáma Husajna. Válka v Iráku také posílila vliv Íránu v kraji a zvýšila napětí mezi sunnitskými a šíitskými státy.
V roce 2007 Spojené státy zahájily tzv. „surge„, což byla vojenská strategie zaměřená na snížení úrovně násilí v Iráku. Strategie zahrnovala zvýšení počtu amerických vojáků v zemi a posílení bezpečnostních opatření. Tato strategie pomohla snížit úroveň násilí a stabilizovat zemi, ale stále existují v Iráku rozsáhlé problémy spojené s bezpečností.
V roce 2011 Spojené státy ukončily svou vojenskou přítomnost v Iráku, ale země zůstává nestabilní a stále čelí výzvám spojeným s terorismem, etnickými a náboženskými konflikty, politickou nestabilitou a hospodářskými problémy.
Náklady
Podle informací od Výzkumné služby Kongresu byly náklady na válku v Iráku od září roku 2001 do července roku 2007 přibližně 450 miliard dolarů, což představuje téměř tři čtvrtiny celkových nákladů na válečné kampaně Spojených států (v Iráku a Afghánistánu). V současné době USA průměrně vyčleňuje 12 miliard dolarů měsíčně, což odpovídá 720 milionům dolarů denně (asi 14 miliard Kč) na obě kampaně.
Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz v březnu 2008 odhadl celkové náklady na válku v Iráku na 3 biliony dolarů, což zahrnovalo i dílčí útraty a další faktory. Kromě toho bude USA muset zaplatit další bilion dolarů za úroky z půjček do roku 2017. Americká domácnost by tak musela každý měsíc přispět 138 dolary na financování války.
Pohled na válku v dnešní době
Válka v Iráku byla kontroverzní a má stále dopad na mezinárodní politiku a bezpečnost v oblasti Blízkého východu. Diskuse o tom, zda byla válka oprávněná a účinná, stále pokračuje. Bez ohledu na to, jaký názor si člověk o této válce utvoří, je jisté, že měla zásadní vliv na životy tisíců lidí v Iráku i mimo něj a že se její následky budou projevovat ještě dlouho do budoucna.
