Model Saab JAS-39 Gripen tvořil dlouhodobě páteřní typ letounu v českém letectvu. Nahradí je však odlišný typ. Proč?
Česko bude pořizovat stíhačky F-35
Švédské stíhačky Gripen tvoří páteřní část českého letectva. Tuzemští piloti je používali téměř dvě dekády.
Jedná se o jednomístný, jednomotorový středoplošník s jednoduchým deltakřídlem a plně stavitelným plovoucím předkřídlem se šípovou směrovou řídicí plochou a tříkolovým hydraulicky zatahovaným podvozkem, jak se dočtete v detailních specifikacích přímo na oficiálním webu Armády České republiky.
České nebe v současné době chrání celkem 14 těchto stíhaček. Lhůta pro jejich pronájem má vypršet v roce 2027. Jak poznamenala ministryně obrany Jana Černochová, na bedra současné vlády tak padá rozhodnutí vybrat náhradu.
Přestože součástí smlouvy se Švédskem je i opce na případné prodloužení pronájmu letounů o dva roky, skutečně se nakonec stávající vláda rozhodla zvolit nástupce. Jak ale upozornila ministryně Černochová v minulosti, zbytečným otálením se předchozí vlády připravily o možnost vyjednat výhodnější podmínky.
V roce 2022 se tak začalo mluvit o změně, která mnohé nepřekvapila. Česká vláda avizovala, že švédské letouny vymění za americké F-35. A to i navzdory tomu, že tuzemské ministerstvo obrany v minulosti deklarovalo otevřeně svou spokojenost s aktuálně zvolenou vojenskou technikou. Na počátku roku 2023 začala o nákupu také oficiálně jednat s USA.
F-35 v páté generaci patří k nejmodernějším letounům
Proč padla volba právě na tento typ letadel? Dnes F-35 reprezentují podle vojenských a bezpečnostních analytiků vůbec technologicky nejvyspělejší sériově vyráběné bojové letouny. Nejnovější provedení představuje již pátou generaci.
Původně byly tyto letouny navrženy jakožto doplněk těžších, výkonnějších F-22. Ty byly na svou dobu průkopnickým počinem. Patrna je technologická vyspělost F-35 na použitém motoru Pratt & Whitney F135 s tahem až 191 kN, který vychází z modelu F119, který se objevil právě u předcházejícího modelu F-22. Díky tomu je F-35 schopna dosáhnout maximální rychlosti zhruba 1,6 Mach, tedy 1930 km/h.
Nejvýraznější přednost této moderní víceúčelové stíhačky však tkví jinde. Důležité je jednoznačně to, že je neviditelná pro běžné radary. Kromě technologií, které praktický snižují možnost odhalení radiolokátory, disponují nejnovější stíhačky i řadou dalších možností včetně vynikající manévrovatelnosti a pokročilé elektroniky, díky níž mohou tyto letouny také účinně navzájem sdílet data.
Potřebuje česká armáda přímo F-35?
Především v americkém prostředí si model F-35 udržuje pověst bitevního letounu. Ve skutečnosti k tomuto obrazu došlo spíše nepochopením jeho specifikace, jež má původ v příliš mechanickém překladu z angličtiny. Jedná se skutečně o letoun víceúčelový.
Úvahy, že Česko podobné letouny jednoduše nepotřebuje a mnohem lepší uplatnění by v naší armádě nalezly klasické stíhací letouny, tak jsou zcela mylné. Využit může jednoznačně F-35 být pro úderné úkoly, ale stejně tak i pro úkoly stíhacího letounu včetně klasických vzdušných soubojů.
Ostatně skutečnost, že se jedná o dobrou volbu, potvrzují i zkušenosti z celé řady okolních států. Aktivně právě tato letadla už využívají armády v Dánsku, Belgii, ale i v Kanadě. Ve státech jako Izrael a Jižní Korea už navíc došlo i k reálnému nasazení těchto strojů v bojových misích. S jistou nadsázkou tak lze poznamenat, že pátá generace F-35 je již osvědčena praxí.
Perspektivní jsou letadla i z hlediska své životnosti. Předpokládá se nyní odhadem cca 30 až 40 let. Optimistické odhady hovoří až o 50 letech provozu. Oproti tomu Gripen E, zástupce generace 4.5, se za podobnou dobu zcela vymkne moderním standardům.
Platí navíc i to, že pokud by Česko skutečně trvalo výhradně na letounech páté generace, je F-35 prakticky jedinou možností. Česká armáda se v minulosti zajímala o stroje F-16, v úvahu by, pokud by tato podmínka nebyla bezpodmínečná, připadaly i F-15 a stejně tak v této souvislosti byly skloňovány francouzské Rafale.
Jaké změny na české letectvo čekají
Pokud se skutečně dočkáme „pětatřicítek“, koupit se má podle dosavadních zpráv hned 24 letounů. Půjde tak o jeden nejdražších armádních nákupů v tuzemské historii. Aktuální zprávy z ministerstva obrany hovoří o částce více než 100 miliard korun. Médiím tuto zprávu potvrdila vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva Blanka Cupáková.
Důvodem je i to, že nákup původních 14 strojů byl vnímán původně jako provizorní. Dostačoval pouze pro účely monitoringu území neboli tzv. air-policingu. V roce 2002 po původních totiž došlo k zamítnutí původního návrhu na pořízení jinak potřebných 24 letounů.
Jak ale upozornil plukovník Jaroslav Míka, velitel čáslavské základny, odkud operují dnešní gripeny, z operačního hlediska by česká armáda určitě potřebovala více letounů. Důvodem je tak hlavně to, že je nutné v potaz brát i skutečnost, že letectvo zpravidla nebývá vždy kompletní.
Standardně se totiž provozuschopnost letounů se i u těch nejlepších pohybuje v rozmezí 80-85 %. Je tedy zřetelné, že při nízkém počtu strojů představuje vyřazení i jen jediného zásadní problém. K myšlence nutnosti posílení stavů nadzvukového letectva v Česku tak bezesporu nevedla pouze aktuální krize na Ukrajině, byť i ta roli samozřejmě hraje.
Technicky nebude podle odborníků pilotování nových stíhaček obtížné. Čeští piloti, kteří přesednou do nových strojů, nicméně budou muset absolvovat výcvik. Stejně tak bude nutné přebudovat zázemí na vybraných leteckých základnách. Což by se potenciálně dotklo určitě i Čáslavi. Tato změna tak bezesporu ovlivní tvář tuzemské armády v horizontu příštích několika desítek let.
